Historie - TŠ v 90. letech

Vývoj tábornických škol v 90. letech

Na začátku 60. Iet ještě stále platil všeobecný zákaz všech činností, které měly něco společného s woodcraftem, skautingem a západní kulturou. Proto všechno v sobě spojoval fenomén trampingu, který byl chápán jako protispolečenská činnost. A snad proto bylo tábornictví populární, holdovali mu mnozí lidé zastávající současně i místa v socialistické mašinérii.

Jelikož se nepodařilo naší romanticky založené mládeži "transplantovat" komsomolské myšlení, museli umírněnější představitelé hledat jiné formy působení na dospívající generace.

A to právě byla živná půda pro ty, co již dávno pomýšleli na znovuzavedení woodcrafterských myšlenek do výchovy Iidí, kteří propadli romantismu. Oficiálně povolené „dobrodružství“ prožívaly děti na pionýrských táborech a dospívající mládež při povinných branných cvičeních.

Vlasta Snopek v roce 1963 vypracoval program tábornických škol a dokázal je s pomocí dalších nadšenců uvést v život. O všem se zmiňujeme v historii tábornictví. Nás v této kapitole budou zajímat hlavně ti, kteří se podíleli na obnově ÚTŠ v 90. Ietech.

Vlasta Snopek, horolezecký instruktor s duší básníka rozvinul filozofickou studii myšlenek woodcraftu a odstartoval úžasnou etapu pobytu v přírodě.

Vašek Vlček, všestranný sportovec -vodák propůjčil veškerou energii k prosazení revolučních změn v programu trávení volného času mládeže.

Jarda Studený, muzikant, nadšený propagátor trampského muzicírování a neúnavný zakladatel hudebních festivalů, jako Sokolský dostavník, Porta, Brána, Loketský kotlík, ale hlavně zkušený praktik pobytu v přírodě a mistr kulinářského zálesáckého umění.

Vedle těchto tří, kteří vedli ÚTŠ i v 90. Ietech, se na Sluneční Pasece v roce 1963 vytvořila parta, která do ukončení činností pořádala tábornické školy. Těmi prošlo mnoho nadšených kamarádů. Všechny spojovala hlavní myšlenka, která by měla motivovat i jejích budoucí nástupce. Posláním každého instruktora bylo získat dle svých možností vědomosti z oblasti Iesní moudrosti a prostřednictvím tábornických škol je předávat ostatním.

V praxi to probíhalo tak, že frekventanti, kteří prošli ÚTŠ, působili na oblastních a krajských TŠ a tak šířili myšlenky woodcraftu po celé republice. Z nich pak přicházeli stále kvalitnější účastníci na ÚTŠ. Původní vynucený vliv Československého svazu mládeže se postupně vytrácel a s celkovým uvolněním politického vlivu v celé společnosti došlo v roce 1968 k obnově zakázaných organizací a vzniku České tábornické unie.

Musíme se zmínit o některých osobnostech, které se po boku výše jmenovaných podílely v 90. Ietech na obnově tábornických škol.

Jarda Křížek, absolvent ÚTŠ, z něhož vykrystalizoval nadšený propagátor tábornictví, spoluautor Svitku 1990.

Wabi Ryvola, absolvent ÚTŠ, zakladatel moderního trampského hudebního stylu.

Tony Koczán, absolvent ÚTŠ, instruktor potápění, vedl potápěčské OTŠ. Autoritativní propagátor morálně-etických zásad.

Jan Hochman, absolvent ÚTŠ, první náčelník ČTU v roce 1968, propagátor myšlenek tábornictví a výchovy mládeže v duchu woodcraftu.